Pštros dvouprstý


Pštros dvouprstý (Struthio camelus) je velký nelétavý pták, žijící v Africe. Jejich výskyt je v dnešní době omezen na savany, pouště a polopouště východní a jižní Afriky. Obývá otevřené krajiny s nízkým porostem trav. Severní poddruh žije v severní Keni, v Somálsku a severovýchodní Ugandě. Jižní forma jižně od řeky Tana až do Tanzanie.

Pštros je největší a nejmohutnější žijící pták. Charakterizuje ho dlouhý a tenký krk a malá hlava. Má velice silné a dlouhé nohy, které z něj dělají vynikajícího běžce. Na každé noze má 2 prsty. Dokáže vyvinout na krátkou vzdálenost rychlost až 70 km/h a několik kilometrů vydrží běžet 50 kilometrovou rychlostí. Při běhu používá pouze vnitřní prst a je schopný dělat i 5 metrové kroky. Má výrazně vyvinut pohlavní dimorfismus. Samec má peří převážně černé a samice jsou hnědošedé. Samci dosahují typické černobílé zbarvení ve věku 2 let. Konce křídel a ocasu jsou zbarveny bíle. Křídla pštros používá jako kormidla při prudkých změnách směru např. v rychlém běhu. Jeho peří má jednu zajímavost, má obě poloviny stejné.

Největší ptáci světa se živí stejně jako kozy nebo krávy, v létě se pasou na louce, která navazuje na jejich výběhy, v zimě se krmí senem, obilím nebo granulemi. Vejce snášejí podle intenzity slunečního svitu, za rok jich zvládnou třicet až sto.

Samci v době páření vydávají zvuky podobné lvímu řevu. Samec se stará o snůšku až 30 vajec, která snášejí různé samice. Hnízdí po celý rok a samci mívají nejčastěji 2 - 3 samice, někdy tvoří páry. Vejce zahřívá dominantní samice a střídá ji samec. Váha vejce je 1,2 - 1,5 kg a obsahem je asi 20x větší než vejce slepičí.

Mláďata se líhnou po 39 - 45 dnech a mají šedohnědé zbarvení. Hned po narození se krmí sama a jsou schopny běhat.

Jejich způsoby komunikace je hlasová, čichová i tělesná.


Image
Image
Image